Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vyšná Korňa , SR | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVyšná Korňa , SR
Šulcovi 413
023 21
Okres
mlýnek 83
GPS49° 25' 50.4''
18° 33' 10.1''
Mapová značkaMlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
1,9 km SSV od OÚ
Nepřístupný
? /1963
(přivezen z: Ostravsko)
Větrný mlýn Vyšná Korňa , SR

Popis stávajícího objektu Korňa č. p. 413
Větrný mlýnek s turbínou stojí na východním svahu Beskyd v usedlosti zvané „U Šulců“ v nadmořské výšce 710 m.n.m. To je o 200 metrů výše, než tři km vzdálená hlavní cesta obcí Korńa. V tomto místě si v roce 1955 postavil Matěj Šulec Tabaček chalupu a zařídil hospodářství, dobytek i pole.
V roce 1963 si z Ostravska, kde pracoval jako horník, dovezl již nepoužívaný větrný mlýnek s turbínou. Do obce ho dopravil na autě, na samotu pak koňským potahem. Mlýnek sloužil ke šrotování obilí pro dobytek vlastní i dobytek sousedů. Nikdy nesloužil na mletí mouky, jeho konstrukce neumožňovala připojení prosévacího zařízení.
Pro šrotování byl nejlepší severní vítr. Šrotovalo se hlavně v noci během níž se při dobrém větru sešrotovaly až 2 q obilí. Zvonek na mlecím zařízení, který upozorňoval obsluhu na to, že násypka je prázdná, slyšel mlynář z mlýnku až ve stavení.
Mlýnek pracoval do 1980, kdy byla usedlost opuštěna a rodina se odstěhovala se dolů do obce. Dnes vlastní mlýnek pravnuk stavitele, pan Marián Chrenšť. V rozmezí let 1966 – 1969 byl v mlýnku zařízen holubník, který však neovlivnil jeho chod, ani nezasáhl do konstrukce.
Současný stav objektu je upokojivý. Trámová konstrukce je nenarušena, Střešní šindel byl z poloviny vyměněn, druhá část je v uspokojivém stavu. Bedněné stěny jsou zachované, částečně chybí lištování spár mezi deskami.
Z technického zařízení je poškozena pouze větrná turbína. Dvě lopatky jsou demontovány a uskladněny v interiéru mlýnku. Hnací hřídel i nosná stožárová trubka jsou pouze lehce zkorodované. Ložiska i kuželový převod jsou v pořádku, chráněny mazivem. Opravu vyžaduje pouze kryt kuželového převodu. Mlecí složení se dochovalo kompletní, nepoškozené, pouze odpojené a odsunuté o cca 30 cm do boku.
Ve vnitřním prostoru zůstává dodatečně doplněná konstrukce, která sloužila pro holubník. Ve mlýně je nyní skladováno dřevo – většinou se jedná o šindel.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Chrenšť Marian
  • Šulec Matěj Tabaček
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  •  Objekt mlýnku
    Technické parametry:
    Půdorys objektu: 2,55 x 2,95 m
    Výška stavby se střechou: 5,1 m
    Celková výška s větrnou turbínou: 8,47 m


    Tělo větrného mlýnku s turbínou tvoří přízemní deštěná stavba na obdélníkovém půdorysu. Stavba těla mlýnku je složena ze soustavy trámů, jež vytvářejí kostru.

    a) Tělo mlýnku
    Základ nosné konstrukce mlýnku tvoří vertikální rám uložený na čtyřech rohových betonových patkách o profilu 0,4 * 0,4 m. Do něho jsou usazeny čtyři svislé rohové sloupky. Pro větší tuhost kostry jsou mezi rohové sloupky vloženy stojiny. Středem přední i zadní stěny vedou svislé trámy nesoucí hřebenovou vaznici. V horní části se rohové sloupky spojují s horním rámem. Horní rám je vytvořen spojením podélných trámů (podkrovnice) s příčnými trámy (podvalnice). Na tento rám pak dosedají krokve sedlové střechy s šindelovým pokryvem. Horní rám je příčně vyztužen trámem, ke kterému je kotvena stožárová trubka. Mezi podélnými stěnami je dvojice trámů nesoucí stožárovou trubku s větrnou turbínou a pákový mechanismus otáčení střechy. Všechny stěny jsou zpevněny šikmými vzpěrami.
    Do interiéru se vstupuje jednoduchými prkennými dveřmi. Podlaha je rovněž z prken tzv. krajinek.


    b) Plášť těla mlýnku
    Bedněné stěny jsou vyskládány z tzv. krajinek (kromě spodní části přední stěny), svisle kladenými, podélně převrácenými tak, aby u sebe ležely vždy užší konec vedle širšího a zároveň, aby se zešikmenými okraji na sraz co nejvíce dotýkaly (až částečně překrývaly – viz obr.).
    Na podélných stěnách jsou použity tzv. krajinky o tloušťce 20 mm, na příčných stěnách o tloušťce 30 mm. Spodní část přední stěny s dveřmi je sestavena z prken o tloušťce 20 mm, kladenými svisle na kostru.
    Na všech stěnách jsou spáry mezi prkny překryty svislými latěmi o šířce 45 mm a tloušťce 10 mm. Jen v horní části čelní stěny jsou použity latě o šířce 55 mm.
    Na deštěných obvodových stěnách chybí částečně lištování, což způsobuje zatékání a zafoukávání sněhu. Tím vzniká nebezpečí vzrůst vlhkosti trámů až na úroveň 40% - tedy ideální podmínky pro vývoj dřevokazných hub.
    Ve stěnách není prolomeno žádné okno. Okno nade dveřmi je prolomeno dodatečně, jako otvor pro holuby a s původní konstrukcí mlýna nemá nic společného.


     c) Střecha mlýnku
    Krov na obdélníkovém půdorysu je sedlový z hoblovaných profilů. Střechu tvoří krokvová soustava s kulatinou, na které je v jedné vrstvě přibit šindel o délce 0,5 m. Střecha byla opravována v letošním roce, na polovině střechy byl šindel vyměněn. Nebylo však zachováno původní uspořádání do 7 řad šindelů, nová polovina střechy má 8 řad šindelů a tím větší překryvy mezi jednotlivými řadami.


     

  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické zařízení
    Technické parametry:
    Průměr větrné turbíny: 3,2 m
    Počet lopatek turbíny: 12
    Velikost lopatky: 1,1 x 0,15 až 0,48 m
    Mlýnské kameny (průměr x výška)
    běhoun: 0,43 x 0,14 m
    spodek: 0,45 x 0,12 m

    Technologické zařízení se skládá z části zajišťující pohon a části mlecí. Pohonná část začíná větrnou turbínou, která využívá sílu větru a převádí ji na rotační energii vodorovné a svislé hřídele. Větrná turbína s kuželovým převodem je nesena stožárovou trubkou. Pomocí pákového mechanismu lze otáčet stožárovou trubkou a tím nastavovat větrnou turbínu do žádaného směru, při mletí proti směru větru.
    Mlecí část se skládá ze dvou mlýnských kamenů uložených v lubu, Nad mlýnskými kameny je násypka s pohyblivým dnem – korčákem. Celé mlecí zařízení leží na kovové mlýnské stolici. Melivo po průchodu mlýnskými kameny vypadává do tzv. moučnice tj. truhly na šrot. Součástí stolice je i tzv. lehčení, tzn. pákový mechanismus umožňující regulovat vzdálenost mezi mlecími kameny.

    a) Větrná turbína
    Větrná turbína má 12 lopatek o délce 1,1 m. Celkový průměr větrné turbíny činí 3,2 m. Turbína je uchycena na vodorovné hřídeli o průměru 29 mm a délce 1,3. m. Na hřídeli vedené dvěma kuličkovými ložisky s maznicemi je upevněno kuželové ozubené kolo o průměru 0,2 m s 24 šikmými zuby. Kovové kolo na druhém konci osy slouží jako protizávaží k turbíně.
    Přes kuželový převod (poměr převodu je 1 : 1) je síla přenášena na svislou hřídel o průměru 29 mm dolů, k technologickému zařízení ve mlýně. Svislá hřídel prochází stožárovou trubkou o průměru 92 mm nesoucí váhu celého větrného kola a současně sloužící k natáčení větrného kola proti větru pomocí pákového mechanismu umístěného na trámu pod střechou mlýna.

    b) Natáčení větrné turbíny
    Pákový natáčecí mechanizmus se skládá z kovové páky, dolního kovového kotouče a zajišťovacího kolíku. Páka je upevněna na dolní konec stožárové trubky a dolní kotouč na konstrukci nosných trámů těla mlýna. Zajišťovací kolík se vkládá do otvoru v páce a ve spodním kotouči, které jsou vyvrtané po celém obvodu.

    c) Mlecí složení
    Hlavní částí mlecího zřízení je tzv. „mlecí složení“, které se skládá ze dvou kamenů, z horního pohyblivého zvaného běhoun a pevného spodního zvaného spodek, lubu, násypky a mlecí stolice.
    Mlecí kameny jsou z pískovce. Horní kámen – běhoun je poháněn svislou hřídelí, jejíž spodní konec zapadá do čtvercového otvoru v kypřici. Mlýnské kameny jsou uloženy v plechovém krytu – lubu - složeném ze tří věnců nad sebou. Do mlýnských kamenů, vyrobených z pískovce, jsou vytesány rýhy tzv. remiše, sloužící k posunu meliva od středu ke kraji a současně k průchodu vzduchu, který melivo ochlazuje. Mlecí složení na mlýnku nebylo rozebíráno, takže konkrétní podoba remiší není zdokumentována.
    Nad mlýnskými kameny visí na trámech uchycena násypka zrna (0,5 x 0,35 x 0,45 m) s pohyblivým dnem tzv. korčákem. Pohyblivé dno uvádí do kmitavého pohybu trojstranná vačka nalisována na svislé hřídeli. Množství podávaného meliva lze regulovat pomocí šroubu, kterým se reguluje sklon korčáku. Násypka je vybavena zařízením, které po vyprázdnění násypky uvede do provozu zvonek, který hlásí obsluze nutnost doplnění meliva.
    Celé mlecí složení nese kovová stolice, kterou tvoří rám (0,63 x 0,49 x 0,96 m) sestavený z kovových L profilů 40 x 40 mm. Součástí kovové stolice, je jednoduchý pákový mechanismus, kterým lze nazvednout běhoun a tím regulovat vzdálenost mezi mlecími plochami kamenů a tím následně i jemnost meliva.
    Celé mlecí zařízení lze odpojit od větrného kola pomocí jednoduché spojky umístěné na svislé hřídeli.
    Zrno po semletí vypadává bočním výskokem do truhly tzv. moučnice (0,27 x 0,47 x 0,23 m) umístěné ve spodní části stolice.
    Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 2)
  • mlýnská hranice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: pákový mechanismus)
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – řemeslná)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Plány - stavební a konstrukční

    Současné fotografie - exteriér