Mikulášovice | Detail mlýnu
|
|
Existence mlýna holandského typu, z něhož zbyly jenom tři metry vysoké kamenné ruiny, je doložena poprvé v roce 1713, kdy se ve Václavské kronice píše, :"..11. února 1713 velká bouře převrhla větrný mlýn postavený teprve před čtyřmi léty" . Kdy skutečně vznikl, nevíme. Město Mikulášovice uvádí jako datum postavení rok 1555, což je třeba ještě důvěryhodně prokázat. Mohlo se jednat o nějakého jeho předchůdce. Mlýn přestal mlít v roce 1875 a poté byla budova přestavěna na výletní hostinec. Stavba zřejmě zanikla odstřelením v roce 1946. Důvodem odstřelu bylo podezření, že ve mlýně jsou schovávány zbraně. Zbytek stavby byl zbourán v roce 1955. Dnes mlýn připomínají jen zbytky stěn z nepravidelných žulových kvádrů uprostřed kaštanového háje. Průměr stavby byl 8,5 m, tloušťka zdí jeden metr.
Pokorný:
MIKULAŠOVICE (LOKAL. 78), o. Děčín. Kamenná stavba okrouhlého obilního mlýna stála asi 1500m na východ od kostela sv. Mikuláše v Mikulášovicích (409). V roce 1843 je znázorněn na pozemkové parcele č. 2751 (stavební parcele č. 729) v poloze Hirschehübel. Nedaleko na JZ od mlýna stálo při cestě dřevěné stavení (stavební parcela č. 728). Obytný dům při mlýně měl čp. 85. Poslední mlynář se jmenoval Molle. Koncem 19. století byl však mlýn přeměněn na výletní hostinec (410). Jeho majitelé se často měnili, posledním do roku 1945 byl Michel. Budova 10 let neobývaná se 8.4. 1955 zčásti zřítila, a v létě téhož roku byly pak zbytky z bezpečnostních důvodů strženy.
Pozemková parcela č. 2751 a stavební parcela č. 729 náležela ČSSS Mikulášovice (411). Nyní je majitelem pozemkové parcely 2751 a stavebních parcel 728 a 729 MěNV v Mikulášovicích. Na místě někdejšího mlýna jsou dosud rozvaliny, lokalita se nazývá Větrný mlýn. Zajímavé je sdělení (412), že MěNV uvažuje o opětném postavení větrného mlýna na tým samém místě. Nadmořská výška lokality je cca 481m (413).
(409) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 4628, Gross Nixdorf, 1846(stav roku 1843) list VII.
(410) S názvem Windmühle (Větrník). Statistický lexikon obcí v RČS, I, 346, etc.
(411) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MěNV Mikulášovice z 24.2. 1956, čj. 175/56-Proš. – Reprodukce mlýna bývaly i na pohlednicích (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MěNV z 5.3. 1956, čj. 176/56/I-s/E).
(412) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MěNV v Mikulášovicích z 30.7. 1970.
(413) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 2-2, 1951.
| Historie obecně | Zbytky kruhové obvodové zdi větrného mlýna najdeme asi 300 m severně od Mikulášovic na návrší zvaném Větrník v nadmořské výšce 481 m a ukryté v kaštanovém háji. Tato významná stavba se nedochovala a o její podobě se můžeme dozvědět pouze z dobových pramenů a fotografií. Přesné datum jeho vzniku není známo, ví se jen, že v roce 1843 již byl uveden v katastru na pozemkové parcele číslo 2751 v poloze Hirschelhübel. Na historickém fotu je uveden rok 1555 a proto se uvádí tento údaj, který ale není ničím podložen. Ve "Václavské kronice" se uvádí, že: "11. února 1713 velká bouře převrhla větrný mlýn, který byl vybudován teprve před čtyřmi léty". Mlýn je poprvé zakreslan na mapách Prvního vojenského mapování, tj , roce 1770. Možná že datum vzniku 1555 patří nějakému jeho předchůdci, ale toto je předmětem dalšího bádání. Posledním mlynářem byl jistý Molle. Mlýn sloužil až do roku 1875, kdy se stal hostincem s názvem Windmühle (Češi mu říkali Větrník). Hostinec vystřídal několik majitelů. Po roce 1900 patřil mistru řemesla krejčovského panu Adolfu Kirchnerovi, který ho roku 1928 prodal panu Dittrichovi, který se vrátil z Ameriky. Po této koupi tam jako nájemce hospodařil August Michel a mlýn se mezi lidmi stal velmi oblíbeným místem, kde byl i kuželník. Základním stavebním prvkem byly žulové kameny. Stavba měla kruhový půdorys o průměru 8,5 m a v době kdy v ní fungovala restaurace byla pouze patrová. Stěny byly silné a v přízemí i prvním patře se nalézala 3 okna, jejichž klenutí tvořily klínovitě tesané kameny. U větrného mlýna byla 26 metrů hluboká studna se dřevěnou pumpou. Celý areál byl mistrovským kouskem tehdejší řemeslné výroby. Z nástavby nad kameny byl krásný rozhled do okolí, dalo se dohlédnout do Knížecího, kde těž stál malý dřevěný mlýn. Další rozhled se naskýtal do části Salmova, do Saska a do Severního až na nejsevernější usedlost sedláka v Rakousku - Uhersku. |
|---|---|
| Příjmení mlynářů působících na mlýně |
|
| Zřícenina | |
| Holandský | |
| Zděná - kamenná | |
| Technologické vybavení |
|
|---|---|
| Typ | Název | Místo vydání/uložení | Specifikace | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Literatura | Soupis a lokalizace větrných mlýnů v Čechách | Brno 1973 |
Autor: Pokorný Ota
Rok vydání: 1973
|
MIKULÁŠOVICE, kat. území Mikulášovice. Kamenná stavba okrouhlého obilního mlýna stála asi 1500 m na východ od kostela sv. Mikuláše v Mikulášovicích. V r. 1843 je znázorněn na pozem. parcele č. 2751 (stav. parcela č. 729) v poloze Hirschelhübel. Nedaleko na JZ od mlýna stálo při cestě dřevěné stavení (stav. parcela č. 728). Obytný dům při mlýně měl čp. 85. Poslední mlynář se jmenoval Molle. Koncem 19. století byl však mlýn přeměněn na výletní hostinec. Jeho majitelé se často měnili, posledním do r. 1945 byl Michel. Budova 10 let neobývaná se 8. dubna 1955 zčásti zřítila, a v létě téhož roku byly pak zbytky z bezpečnostních důvodů strženy. Pozemková parcela č. 2751 a stav. parcela č. 729 náležela ČSSS Mikulášovice. Nyní je majitelem poz. parcely 2751 a staveb. parcel 728 a 729 MěNV v Mikulášovicích. Na místě někdejšího mlýna jsou dosud rozvaliny, lokalita se nazývá Větrný mlýn. Zajímavé je sdělení, že MěNV uvažuje o opětném postavení větrného mlýna na témže místě. Nadmořská výška lokality je cca 481 m. |
Základní obrázky
Historické fotografie a pohlednice
Obrazy
Současné fotografie - exteriér
