Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Chvalkovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaChvalkovice
-
683 41
OkresVyškov
Burian 170
Chvalkovice
GPS49° 11' 9.3''
17° 7' 5.5''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
600 m JV od středu obce
30362/7-3644 z r.1970
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1873
Větrný mlýn Chvalkovice

Větrný mlýn holandského typu postavil roce 1873 Josef Vítek z pálených cihel. Mlýn má průměr 7,7 m, celkovou výšku 10,4 m a byl vybaven dvěma mlýnskými složeními, poháněnými zdola pomocí transmisí. Tloušťka zdí je 80 cm. Jeho syn Josef, který měl v mlynářství pokračovat, padl v první světové válce. Proto řemeslo musel převzít v roce 1920 jeho bratr Jan, do té doby ošetřovatel. Zvládl to však výborně, neboť mlýn nejen dobře provozoval, ale i nebývale modernizoval.
Po první válce byl borovicový les na hřebeni nad mlýnem již natolik vzrostlý, že mu vzal hodně nejlepšího větru. Proto musel mlynář hledat náhradní pohon. Do mlýna zabudoval benzínový motor. Když však v krátké době vzrostla cena benzínu ze 2,- na 24,-Kč předělal pohon na vodní páru vytvářenou ve vyvíječi spalujícím antracit. Před zapečetěním mlýnů v roce 1941 měl už připraveny i elektromotory. Modernizoval i vybavení mlýna. Vybavil ho válcovou stolicí na žito a pšenici, loupačkou, rotačními síty, lanovým výtahem na dva pytle obilí a kapsovým výtahem, který vyvážel melivo do druhého podlaží do sít. To jsou v našich větrných mlýnech unikátní úpravy. Po válce se mlýn již nerozběhl. V roce 1972 byl mlýn ještě naprázdno roztočen a od té doby pomalu chátral. Škody uvnitř způsobili vandalové. Současný majitel, pravnuk posledního mlynáře, již začal s rozsáhlou opravou. V roce 2004 dal mlýnu novou šindelovou střechu včetně krovů. Následovat bude oprava vydrolených cihel ve zdivu, nové podlahy a hlavně nové perutě. Osamělá, cihlová stavba s novými perutěmi bude opět pěknou krajinnou dominantou. Mlýn je veřejnosti nepřístupný.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - cihlová
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Existující umělecké složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • kapsový dopravník
  • koukolník
  • loupačka (Průmyslový)
  • magnet
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 2)
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: rumpálem)
  • paleční kolo
  • převody
  • pytlový výtah
  • svislá hřídel (Kovová)
  • šrotovník
  • transmise s řemenicemi (převody palci, převody ozubením)
  • řemenice
  • válcová stolice
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • vysévač hranolový (Průmyslový)
  • výtahy a dopravníky
  • zásobník
  • 1

    Dotazník mlynářského ústředí z roku 1939:

    42

     

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Ostatní

    Historické fotografie a pohlednice