Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ruprechtov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRuprechtov
213
683 04
OkresVyškov
Burian 473
Ruprechtov
GPS49° 19' 57.5''
16° 50' 52.9''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
Na S okraji obce
23061/7-3818 z r. 1970
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1873
Větrný mlýn Ruprechtov

Velmi zajímavou historii má mlýn v Ruprechtově. V roce 1873 zde byl postaven mlýn holandského typu o průměru 8,4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hlavním hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882-84 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, s plochou 22 m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem.
Celá rekonstrukce stála 5 600 rakouských zlatých. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna, který nyní za příznivého větru dokázal semlet až 10 q meliva za den. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Na snímcích z roku 1937 je již vidět poškození turbíny. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzalo zemědělské družstvo, začal chátrat. Byl používán například jako sklad nebo klubovna pionýrů.
Smutný byl i osud mlynáře Wágnera. Stavbou turbíny a její opravou v roce 1890 se tak zadlužil, že musel mlýn prodat. Po opakované změně majitele nakonec kupuje mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a v rámci dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen našim, ale i SVĚTOVÝM UNIKÁTEM. Proto je mlýn navržen do seznamu památek UNESCO. Ve vnitřních prostorech jsou skloubeny zbytky původního technického vybavení s nábytkem pro pobyt rekreantů. Mlýn je veřejnosti přístupný vždy v říjnu, jinak po domluvě s průvodcem.


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Informace zpracované a platné k 10pm30Europe/Prague.f2017Mon, 10 Apr 2017 21:58:58 +020004pm30.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 2)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 4)
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • řemenice
  • větrná turbína (Halladayova turbína)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní

    Plány - stavební a konstrukční