Spálov | Detail mlýnu
|
|
Zděný větrný mlýn (holandského typu) si sám postavil František Baler (syn mlynáře Frant. Balera z Luboměře) v roce 1929 po té, co byl odvezen poslední z původně sedmi dřevěných Spálovských větrných mlýnů (všechny byly německého typu).
Když byl vítr, tak mlynář mlel a šrotoval i v noci, svítil si petrolejovou lampou. Od mletí bral 2,- Kč za 1 q. František Baler byl nejen zručný tesař a kameník ale vyznal se v mnoha řemeslných pracích. Většina vyřezávaných dřevěných ozdob pod „kopkami“ štítů chalup a stodol postavených v době 1. republiky jsou jeho prací. Vyrobil i několik houslí, čelo, basu a dokonce i klavír.
Mlýn pracoval do roku 1938, kdy František Baler vážně onemocněl a o dva roky později zemřel. Od té doby mlýn chátral. Vnitřní zařízení se nedochovalo.
Stavba větrného mlýna má u země průměr 3,2 m, u hlavy 2,47 m. Stěny vysoké 3,6 m o tloušťce 15 cm jsou z cihel. Mlýnský kámen má průměr 81 cm
Historie obecně | video z ukončení rekonstrukce větrného mlýna: http://www.youtube.com/watch?v=6ZvD2ROfaq0&feature=plcp |
---|---|
Příjmení mlynářů působících na mlýně |
|
Částečně adaptován | |
Holandský | |
Zděná - cihlová | |
Exteriér | |
Stavba větrného mlýna má u země průměr 3,2 m, u hlavy 2,47 m. Stěny vysoké 3,6 m o tloušťce 15 cm jsou z cihel. Mlýnský kámen má průměr 81 cm |
Technologické vybavení |
|
---|---|
| |
Článek pro zpravodaj městyse Spálov:
Balerův větrný mlýn v novém
Před pěti lety, přesně 27. 6. 2007, jsme se poprvé na ÚM ve Spálově sešli, abychom se domluvili na záchraně chátrajícího Balerova větrného mlýna. Jako zástupci sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně jsme přijeli majitelce a městysi nabídnout odbornou pomoc při jeho záchraně. Našim motivem bylo i to, že šlo o jediný větrný mlýn u nás, kterému hrozil bezprostřední zánik.
Byli jsme velice vstřícně přijati majitelkou paní Ludmilou Jemelkovou i starostkou paní Marií Flodrovou. Podařilo se nám domluvit se na zahájení základních záchranných prací i na první brigádě. Hned následující měsíc udělal tesař Jan Kandler z Partutovic provizorní opravu střechy. Dne 18. srpna 2007 jsme se sešli na první brigádě. Pomocí pánů Karla Hajchla a Zdeňka Vodičky ze Spálova jsme zazdili velkou díru ve zdi, vsadili nová futra i nové dveře. Na naši práci se přišla ještě naposledy podívat i dcera mlynáře Balera, paní Ludmila Šímová. Na práci se sjeli členové sekce z Prahy, České Třebové, Dvora Králové, Zlína Ostravy a z dalších míst. Odborný dohled měl na starosti Dr. Radim Urbánek z Muzea ve Vysokém Mýtě. Následovala pátrací akce po archívech, kdy jsem se snažil získat před připravovanou rekonstrukcí co nejvíce informací o původním stavu mlýna. Průběžnou dokumentaci záchranných prací prováděl redaktor ČT pan Bedřich Ludvík.
Od této doby jsme se ve Spálově scházeli každý rok. A obnovu mlýna jsme vždy posunuli o kousek dál. Zasadili jsme okenní rámy i okna, udělali novou kamennou podlahu v přízemí, dřevěnou podlahu v prvním patře, schodiště do prvního patra a úplně novou střechu. Následovalo omítnutí vnitřku mlýna - zednické práce prováděl pan Josef Remeš ze Spálova, úprava okolí a usazení původního mlýnského kamene do prvního patra. Do takto upraveného interiéru byla na osmi panelech umístěna výstava Větrné mlýny ve Spálově a okolí. Mlýn tak byl poprvé otevřen veřejnosti v rámci Dne městyse Spálova 26. července 2009.
V dalších letech jsme obnovili kovové pásy okolo mlýna (dělal kovář pan František Švorc z Partutovic), na střechu jsme natáhli druhou vrstvu lepenky a opravili vnější omítku. S tím nám opět pomáhali spálovští - pan Vavřinec Šíma a Jakub Flodr. Na poslední brigádě jsme mlýn z vnějšku i zevnitř nabílili a konečně osadili větrné kolo. Takže od 26. srpna 2012, po pěti letech práce, vypadá větrný mlýn ve Spálově zvenku přesně tak, jak ho v roce 1942 vyfotografoval místní významný rodák pan Josef Šustek. V interiéru se podařilo umístit jeden mlýnský kámen, druhý se zatím nepodařilo najít. O vnitřním uspořádání se nedochovali žádné informace, takže ho nelze rekonstruovat.
Největší zásluhu a největší část prací na obnově mlýna, provedl jednoznačně pan Jan Kandler (mlynář z Partutovic). Bez jeho zkušeností a obětavosti bychom se tohoto krásného stavu asi nedočkali. Okna vyrobil pan Pavel Hajkr (mlynář z Přemyslovic). Uznání a dík patří i všem členům sekce Větrné mlýny, kteří se na brigády sjížděli ze všech koutů naší republiky na práci, i za jejich finanční příspěvky.
Moc děkujeme za příjemnou spolupráci majitelce mlýna paní Ludmile Jemelkové, starostce paní Marii Flodrové a městysi za finanční podporu.
Výborné je, že se podařilo udělat i poslední krok k celoročnímu zpřístupnění mlýna, tj. byla vytýčena přístupová cesta. Na jaře na začátek této cesty umístíme informační panel. Dřevěný stojan je již vyroben, textová tabule se připravuje a celek bude ještě před instalací ve Spálově vystaven v lednu na výstavě GO 2013 v Brně.
Jan Doubek
Předseda sekce Větrné mlýny
při kruhu přátel Technického muzea v Brně
doubek.mlyny@vetrnemlyny.info