Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Velmi známí dřevěný větrný mlýn stál asi 300 m na JJV od kostela ve Studenci na stavební parcele č. 7 (799). Místo bylo označováno také Nad Vinopalí, U zámku, později i Nad parkem. Vystavěn byl i se stavením čp.179 r.1831Ulverem. V stabilním katastru se uvádí stavební parcela č. 7 zprvu jako majetek Wenzela Dreslera, později jako majetek panství Studenec (Wenzel Ritter Bergenthal) (800). V polovině 19. století se tu semlelo ročně 150 měřic obilí (801). S úpadkem mlynářského řemesla, nedostatkem mletí, větrný mlýn scházel a r.1907 byl zbořen. Trámy byly rozřezány na prkna, měkké dříví spáleno, mlýnský kámen použit jako příkrov ke studni (802). Poloha Větrný mlýn leží ve výši kolem 530 m n.m. (803).
(799) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7504, Studenetz, 1845 (stav roku 1842) list ad III. Asi 70 m na jih od mlýna je dřevěné stavení, označené jako stavební parcela č. 6.
(800) SÚA, SK, duplikát, 81, 12. Studenetz, Bau-Parzellen-Protocol.
(801) Mlýn měl jedno mlýnské složení a pracoval tu jeden člověk (GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát stabilního katastru, sumář Jičínsko, Windmühlen).
(802) M. Šorm, Bývalý „větrák“ ve Studenci u Horek, ČL, roč. 26/1926, 346 s podrobným popisem mlýna; „Bývalý větrák ve Studenci u Horek“, ČL, roč. 26, 252-254, s dvěma fotografiemi mlýna. Materiál k dějinám mlýna měl A. Šorm (zapůjčené laskavostí pí. Šormové), zejména rukopisné poznámky P. F. Starého. Podle nich byl mlýn zbořen roku 1908 posledním mlynářem F. Šormem (z čp. 181), jenž větrný mlýn i nakreslil. Akademická malířka O. Runtová nakreslila pro sborník Vesnice tkalců, č.1, 1925, 17-18, dvě perokresby podle fotografie. Situační náčrt od M. Šorma je v zmíněném Šormově materiálu. J. Kuřík napsal o tomto větrném mlýně do rodinné kroniky; s textem nás seznámil jeho syn J. Kuřík ze Studence (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 15.1. 1956).
(803) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-3, 1952.
