Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na katastrálním území Františkov, těsně při hranicích a katastrem Růžová I, zřídil v roce 1854 sedlák Josef Löffer na pozemkové parcele č. 843 zděný větrný mlýn. Mlýn byl postaven na stavební parcele č. 148. Stavení čp. 25 stálo na JJV od mlýna přes cestu, ve vzdálenosti asi 300 m (459). Již před tím postavil roku 1848 Löffer žentour, hnaný lidskou silou, ale ten se neosvědčil. Avšak ani s větrným mlýnem nebyl spokojen, roku 1863 odňal mlýnu křídla a budovu adaptoval na tři obytné jednotky. Roku 1893 byla sňata původní střecha. Stavba později chátrala a roku 1911 byla odstraněna (460) i budova někdejšího větrného mlýna (461). Nadmořská výška lokality je cca 395 m (462).
(459) SÚA, IS, Boleslavsko, 418, Rosenthal I. Theil, stav roku 1843, list VI.
(460) Na katastrální mapě z roku 1908 je budova ještě vyznačena jako větrný mlýn. (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 1680/1, Franzendorf, 1908, list 4).
(461) W. August, Die Windmühle in Franzendorf, MVHJIG, ročník 5/1911, 134-135, kde je též fotografie tohoto mlýna. Srovnej Die Windmühlen von Ruppersdorf und Franzensdorf, Deutsche Volkszeitung, Raichenberg, Beilage zu No. 293 vom 22. Oktober 1911, I. Za upozornění děkujeme archivu MěNV v Liberci (zn. vnitř. 451/56 z 11.7. 1956).
(462) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Liberec 5-7, 6-7, 1951.