Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Před rokem 1720 stály jihozápadně od Všesulova dva větrné mlýny (261). V roku 1841 je na katastrální mapě vyznačena trať Windmühle, a to v západní, rozsáhlejší části pozemkové parcely č. 217 stejně jako ve východní části parcely č. 222. Obě části jsou od sebe odděleny polní cestou (č.366). S velkou pravděpodobností je možno za místo, kde stával větrný mlýn, určit nevelikou pozemkovou parcelu č. 218, v roku 1841 však již porostlou stromovím (remíz); tu je výškový bod, vzdálený asi 720m na jih od kostela ve Všesulově (262).
Ve Všesulově se dochovala vzpomínka na někdejší větrný mlýn tradicí, po mlýně však nezůstalo žádných stop. Pozemek náleží ČSSS, farmě Všetulov (263).
Nadmořská výška západní lokality (LOKAL. 115) je cca 495m, východní lokality (LOKAL. 116) cca 490m (264).
(261) Rukopis Müllerovy mapy, PNP, sing. AZ III 5; za upozornění děkujeme členu-korespondentovi ČSAV Fr. Roubíkovi.
(262) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 8910 (Schöselhof, 1845, stav roku 1841) list III. Podle stavu roku 1933 má poloha název U remízu, pozemková parcela č. 217/1, GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 8910, 1934, stav roku 1933, list 2 (Všesulov).
(263) Sdělení kronikáře obce O. Khipa ze 13.2. 1956, jenž vyslovuje domněnku, že mlýn sloužil k čerpání vody pro dvůr. Ukazoval by na to nález dřevěného potrubí při kopání silážních jam ve velkostatku; udrželo se i pojmenování V halštýřích. Srovnej sdělení MNV ve Všesulově z 3.8. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(264) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Kralovice 0-0, 1952.
