Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.
