Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn za okrajem horního města patří k nejstarším doloženým zařízením svého druhu v jižních Čechách. Mohl snad vzniknout v době rozkvětu Rudolfova během druhé poloviny 16. stol. První zjištěná zmínka pochází až z roku 1677, kdy je v urbáři hlubockého panství zaznamenán pustý zámeček Rudolfov s pustým dvorem a zříceným větrným mlýnem podlíž Adamova. Lze tedy předpokládat, že zánik mlýna souvisel se zkázou a všeobecným úpadkem Rudolfova po roce 1620. Ještě když kníže Josef ze Schwarzenberga pronajímal polnímu dělostřelectvu rudolfovský zámeček, uvadí se jako jeho ppříslušenství pustý dvůr a větrný mlýn.
Poloho větrného mlýna prozrazuje pomístní název Windmuhl zachycený na mapě stabilního katastru z roku 1827.
Kovář, D. - Frohlich, J.: Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 213
