Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn byl postavil v roce 1836 Václav Urban pod vrcholovým skalním blokem na vrchu Zběžnice. Provoz byl ukončen okolo r. 1850. K větrnému mlýnu patřila chalupa dnec. č. p. 15 dodnes zvan Větrník. Na místě jsou zbytky kamenného zdiva, které mohlo být podezdívkou pro usazení mlýna
Pokorný:
. Na kopci Zběžnice u Klisína, vzdáleném asi 500m od středu obce na SV, na pozemkové parcele č. 49 (283), tehdy pastvině, postavil roku 1835 Václav Urban větrný mlýn (284). Původně holý vršek kopce získal od obce majitel panství kníže Schwarzenberg a dal místo osázet. K větrnému mlýnu patřila chalupa, dnes čp. 15 (285) na pozemkové parcele č. 48/2, kde se dodnes říká Na Větrníku (286).
Větrný mlýn zanikl někdy v 2. polovině 19. století (287). Nadmořská výška lokality je 608,8m (288).
(283) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3171, 1840 (stav roku 1830), list 2 (Klisín).
(284) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Stavby větrných mlýnů byly doporučovány krajskými úřady jako opatření při nedostatku vody; zde je citován přípis krajského úřadu Prácheňského ze 17. listopadu 1834.
(285) Posledním majitelem byl Josef Vlk, zemědělec (viz GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Klisíně z 24.3. 1956). Větrný mlýn stával v JZ části pozemkové parcely č. 48/1. Srovnej sdělení rady MNV Dmýštice z 3.8. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(286) Sdělení rady MNV v Klisíně; Statistický lexikon obcí v RČS, I, země Česká, Praha 1934, 220, kde je samota označena jako Větrník; týž název má i na speciální mapě (1:75 000, list Sedlčany 4153, Praha, Vojenský zeměpisný ústav, 1951), a v Státní mapě odvozené 1:5000 (GÚ – ÚAGK, Milevsko 2-3, 1143).
(287) Na katastrální mapě z r. 1889 není již vyznačen. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3171, 1889, list II (Klisín).
(288) Státní mapa 1.5000 – odvozená, list Milevsko, 2-3, 1934.