Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Někdy v 50. letech minulého století byl postaven zděný větrný mlýn na pozemkové parcele č. 475 na kopci Komošíně. Tento vrch se nachází na sever od Březnice, asi 1 km na SSV od rybníka v Březovicích. Mlýn postavil jakýsi přistěhovalec z Německa, který koupil Komošín s 2 korci půdy. K stavbě použil místního čediče. V roce 1880 vlastnil mlýn Václav Kumr, v roce 1886 Josef Flanderka. Od roku 1889 byl vlastníkem mlýna bělský okres. Mlýn stál i se zařízením ještě r. 1897. Koncem minulého století koupil Komošín s větrným mlýnem i s dřevěným stavením při něm Okresní výbor a lámal tu kámen na silnice. Když práce v lomu postoupily r. 1901 pod budovu větrného mlýna, byl mlýn brzy potom zbořen. Mlýn sloužil jako obilní a po jeho stavbě nezůstaly žádné stopy. Stavení bývalého mlynáře bylo zbořeno r.1953. Pozemek nyní patří JZD. Zachovala se vyobrazení mlýna. Lokalita Na Komošíně leží 351,6 m n.m
POKORNÝ, O.: Soupis a kategorizace větrných mlýnů v Čechách, GÚ ČSAV Brno 1973
a Šolc, V.: Mlýny na Strenickém potoce.
Pokorný:
Někdy v 50. letech 19. století byl postaven zděný větrný mlýn na pozemkové parcele č. 475 na kopci Komošíně. Tento vrch se nachází na sever od Březnice, asi 1km na SSV od rybníka v Březovicích (141). Mlýn postavil jakýsi přistěhovalec z Německa, který koupil Komošín s 2 korci půdy. K stavbě použil místního čediče. Od roku 1889 byl vlastníkem mlýna bělský okres. Mlýn stál i se zařízením ještě roku 1897 (142). Koncem 19. století koupil Komošín s větrným mlýnem i s dřevěným stavením při něm Okresní výbor a lámal tu kámen na silnice. Když práce v lomu postoupily roku 1901 pod budovu větrného mlýna, byl mlýn brzy potom zbořen (143).
Mlýn sloužil jako obilní a po jeho stavbě nezůstaly žádné stopy. Stavení bývalého mlynáře bylo zbořeno roku 1953. Pozemek nyní patří JZD (144). Zachovala se vyobrazení mlýna (145). Lokalita Na Komošíně leží 351,6m nad mořem (146).
(141) Větrný mlýn není ještě vyznačen na staré katastrální mapě z roku 1842, srov. GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 602, Zolldorf, 1846 (stav roku1842) list VII.
(142) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 602, Březovice, stav roku 1896,list 7.
(143) K. Sellner, Komošínský větrník, Boleslavan, ročník 9/1934-35, 213; K. Sellner, Větráci na Bělsku, ČL, ročník 27/1927, 376; F. Janoušek, Pověsti okresu Bělského, Lobeč a okolí, Věstník okresu Bělského, ročník 5/1913, 63; A. Poppr, Monografie Bělska, I, Mladá Boleslav 1891, 47.
(144) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Březovice z 15.3. 1956, zn. 46 – 38/56. Podle této zprávy zanikl mlýn roku 1900. Na někdejší větrný mlýn upozornil i ZLA v Mnichově Hradišti sdělením z 13.1. 1954, čj. 166/54 (GÚ – ČSAV).
(145) Reprodukce perokresby v článku K. Sellnera, 213. Snímek někdejšího mlýna je v majetku J. Honse, bývalého předsedy MNV v Březovicích (viz poznámka 144).
(146) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 5 – 1, 1953.
