Metodika základní dokumentace mlýnů

Metodika základní dokumentace mlýnů
1) Územní dokumentace mlýna
Chceme-li sledovat mlýny na určitém, byť i poměrně malém území, musíme začít nejprve územní dokumentací mlýnů. Tomuto výzkumu předchází příprava spočívající v sestavení výčtu mlýnů na základě historických topografických a statistických prací, soupisů mlýnů nebo jiných úředních materiálů:
práce autorů J. Schallera a J. G. Sommera, popř. i G. N. Schnabela – k dispozici např. v knihovnách muzeí a vědeckých knihovnách,   Filipův soupis mlýnů – v Národním zemědělském muzeu v Praze

Územní dokumentací mlýnů provádíme jako základní zjištění. Tedy v podobě pouhého zaznamenání existence mlýna s provedením jednoduché fotografické dokumentace, a je-li to možné, i se zaznamenáním, zda se v objektu dochovalo technologické vybavení a v jakém rozsahu. Získáme tím nejen přehled o časové náročnosti průzkumu všech mlýnů na sledovaném území, ale může použít i metodu tzv. etnokartografického průzkumu, kdy do mapy zaznamenáme zjištěná data. Např. všechny zjištěné mlýny a dochované mlýny, nebo mlýny s rozlišením druhu pohonu. Množství a podrobnost fotodokumentace je na zpracovateli. V nynější době jej samozřejmě ovlivňuje pouze náročnost časová, ale – díky digitální technice – nikoliv finanční.

2) Způsoby dokumentace jednotlivého mlýna
Následující řádky se zabývají způsoby dokumentace mlýnů, které může provést ve srovnatelné podobě odborník i laik. Dokonce není ani nezbytně nutné, aby znal podrobně mlecí technologie a podobu a funkci jednotlivých strojů užívaných ve mlýnech.
U složitějších složení má smysl nejprve projít celou mlýnici a seznámit se s technologickým vybavením „na nečisto“.

A/ fotografická
Dokumentace fotografická se zabývá jak exteriérem, tak interiérem. V obou případech je nutné pozorně sledovat následující.

A.1. exteriér
Při dokumentaci postupujeme na principu od pohledu nejširšího (celek) přes užší (polocelek) až k detailu, tj. od posazení stavby v terénu přes její prostorové uspořádání a vnější popis až po jednotlivé prvky a jejich části.
Při dokumentaci mlýnů jsou klíčové:
- přístupové komunikace včetně nepoužívaných, ale v terénu stále rozeznatelných
- další terénní úpravy a doplňující objekty (pomocné pohony, připojené doplňkové výroby)

A.2. interiér
Praktické se ukázalo začít dokumentaci od podstřeší (zde se téměř vždy nachází čisticí – tedy první – část mlecího složení, anebo u obyčejného složení horní mlecí část), takže postupujeme přibližně tak, jak docházelo k procesu zpracování zrna.
- vždy se dodržuje postup od širšího měřítka k detailu, přičemž snímky na sebe musí alespoň zlomkem obrazu navazovat
- s tímto postupem souvisí princip posloupnosti – fotografuji-li stroj, na kterém musím zachytit podrobnosti (nápis, technické řešení prvků, druhotné úpravy), učiním tak hned a dalším strojem pokračuji zase ve větším měřítku (celek, polocelek, polodetail, detail)
- nesmíme zapomínat na konstrukce svislé (zachytíme tak např. průchody hřídelí, niky pro řemenice) a vodorovné (stopy včetně otvorů v podlaze po odstraněných strojích a pomocných zařízeních)

B/ Popisná
K provedení popisné dokumentace se osvědčili vzory „nálezových listů“. Oproti volnému tvoření popisu bez předem stanovené standardní osnovy se zmenší možnost opomenutí důležitých věcí a zároveň je tedy jasné, že autor nezapomněl, ale ona část technologického vybavení není ve mlýně zjištěna.
Zároveň je podstatné, aby prováděná dokumentace měla terminologickou jednotnost (nelze jednou psát o hranolovém vysévači a podruhé o cylindru) a při volbě vhodného termínu preferujeme spisovná slova (správné je samozřejmě použití termínu dvoupárová stolice, nežli duplovka).

C/ Grafická
Jednoduchá grafická dokumentace mlýna má dvě základní podoby. První zachycuje stavební podobu a provádí se jako skica půdorysu jednotlivých podlaží. Druhá dokumentuje dochované technologické vybavení mlýna jejich přenesením do podoby mlynářského diagramu pomocí i v minulosti užívaných značek pro stroje a doplňková zařízení. Tento diagram vzdáleně připomíná elektrotechnické schéma.

3) Způsob provedení podrobné dokumentace mlýna
K dokumentaci mlýnů přistupujeme se základní znalostí tří vývojových typů složení. Detaily jejich specifik je sice dobré znát, ale není to nezbytné.

Hledáme a dokumentujeme u složení:

A) obyčejného a polouměleckého
- pozůstatky složení, ale i pouhé stopy po nich
- doplňková výrobní zařízení (krupníky vč. stoupových, jahelky)
- převody vč. druhu výstroje
- dochované stroje poloumělecké složení, ale i stopy po úpravách na něj (např. otvory po kapsovém výtahu)

B) uměleckého
- podle podlaží dokumentujeme jednotlivé stroje, ale i jejich vzájemné provázání (např. odlučovací zařízení umístěná horizontálně nebo vertikálně v jiných prostorách, než stroj, k němuž patří)

C) předměty nespojené pevně se stavbou
Ve mlýnech dodnes najdeme řadu věcí, nezbytných k provozu mlýna, avšak ve mlýnici nejsou pevně zabudované (např. odložené /vysloužilé/ mlecí kameny, odložené /nepoužívané nebo již vysloužilé/ čepy hřídelí, násypky, nářadí k obracení a křesání kamenů a další)

D) další předměty souvisící s mlýnem
Všímáme si a pořizujeme snímky písemností, mapové a plánové dokumentace ve vztahu k mlýnu. Platí princip, že k mlýnu, pokud se dochovaly, je nejvíc těchto materiálů u potomků mlynáře. V archivech se totiž většinou nenachází korespondence mlynáře, nabídky firem, poznámky ke způsobu mletí, záznamy o mletí a mlečích a mnoho dalších materiálů.

E) výpovědi pamětníků
Při provádění dokumentace se snažíme získat také výpovědi pamětníků a dalších osob. Užitečné je využití metody tzv. polostandardizovaného rozhovoru, kdy postupujeme podle předem připravené struktury s určitými okruhy otázek a podle momentální situace je měníme (např. při rozhovoru zjistíme, že respondent si pamatuje jednu část provozu mlýna, ale jiná je mu cizí, protože ve mlýně pouze pomáhal a prováděl jen určitou část prací, pak rozšíříme otázky jednoho okruhu a naopak jiného zúžíme nebo zcela vynecháme).

4) namísto závěru
Na základě kvalitně provedené dokumentace, kterou musí tvořit alespoň dokumentace fotografická s jednoduchou dokumentací popisnou, dokáže mlýnolog zjistit a popsat velké množství skutečností i po zániku mlýna nebo jeho technologického vybavení. Význam má tedy jakákoliv dokumentace provedená alespoň s dodržením části zde uvedených zásad.

PhDr. Radim Urbánek,  etnolog Regionálního Muzea Vysoké Mýto

1. Tento článek je psán obecně ve vztahu k mlýnům vodním a větrným, tak i s jinými typy pohonů (parním strojem, elektrickým nebo spalovacím motorem).

2. U větrných mlýnů prozrazuje vývoj nad úroveň složení obyčejného použití alternativního motoru, tj. motoru spalovacího, umístěného v přístavbě strojovny (lze studovat z historických fotografií, např. mlýny ve Chvalkovicích – VY nebo Světlík v Horním Podluží – DC).

3. Existuje velké množství archivních materiálů. Zde jsou však záměrně uvedeny pouze snadno dostupné materiály, které lze studovat bez paleografických a dalších znalostí nezbytných pro archivní bádání.

4. Z mladších místopisných prací můžeme příkladem uvést:
Orth, J. – Sládek, F.: Topograficko-statistický slovník Čech, Praha 1870.
Kotyška, V.: Úplný místopisný slovník království Českého, Praha 1895.
Chytilův místopis Československé republiky, Praha 1922 a 1930.

5. Diagramové značky naleznou zájemci v Hasačertu č.4, 2008

6. Všechny tři druhy složení – obyčejné, umělecké a poloumělecké – najdeme popsané v několika pracích. Příkladem uveďme alespoň následující literaturu, která se touto tématikou zabývá přehledně a zároveň dostatečně podrobně:
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H. a kolektiv: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II, Praha 2008.

Příloha 1.
Pasport k mlýnům v okrese ………:
Sídlo: Č. p.:
Parcelní číslo a katastrální území:
Název mlýna: Rejstříkové číslo:
Situování v sídle:
Datum průzkumu:
Jednoduchý popis mlýna (celková situace, patrovost, půdorysná skladba, použité stavební materiály, spojitost s dalšími objekty):
Časové zařazení:
Dům (nebo obytná část mlýna) …
Mlýnice …
Stav:
stavební část – …
technologické vybavení – …
Technologické vybavení mlýna:
Suterén:
Mlecí podlaha:
Manipulační podlaha:
Nejvyšší podlaží s podstřeším:
Odstraněny byly:
Pohon:
Archivní prameny:
Literatura:
Fotodokumentace (nynější fotodokumentace – počet snímků, obsah, existence a uložení staré fotodokumentace):
Poznámky: