U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O tomto dřevěném větráku se uvádí v literatuře (198), že byl přivezen z Bačalek (199), kde byl koupen 5 podílníky ze Sukorad a z Martinovic. Postaven byl na mírném návrší mezi Husí Lhotou a Židněvsí na pozemku Řezáčově, SSV od obce v místě vzdáleném asi 1300m od středu Židněvsi. Místo leží asi 500m od výškového bodu 232 (200). Mlynář bydlil ve světničce v mlýně. V 60. nebo 70. letech 19. století koupil pozemek, na němž stál mlýn, Josef Pazderník. Ten po sporech s podílníky někdy roku 1906 nebo 1907 mlýn úplně odstranil (201). Na pozemkové parcele č. 208 (dnes orná půda) po někdejším větrném mlýně nejsou již žádné stopy (202). Lokalita má nadmořskou výšku cca 231m (203).
(198) K. Šindlauer, Větrný mlýn u Židněvsi, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 209.
(199) Obec Mílkovice, okres Jičín, viz tam v poznámce.
(200) Topografická sekce 1:25 000, list 3854/1, 1945; spec. mapa 1:75 000, list 3854, 1951. Na staré katastrální mapě z roku 1842 (GÚ – ÚAGK, katastrální mapa, i.č. 9426, 1846) stav roku 1842 (Židněves) mlýn není vyznačen.
(201) K. Šindlauer, 210; tam i reprodukce perokresby.- Podle sdělení MNV v Židněvsi byl mlýn v provozu do roku 1874; zanikl, když byl postaven mlýn vodní. – Sdělení primáře MUDr Josefa Pazderníka z Mladé Boleslavi z 6.5. 1968 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(202) Vlastníkem je Jan Vacek z čp. 46 v Židněvsi (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Židněvsi z 6.3. 1956 a z 29.7. 1970). Pozemek obhospodařuje JZD Židněves.
(203) Topografická sekce 1:25 000, list 3854L., 1945.
---------
Na mírné návrší mezi Židněvsí a Husí Horkou, kde se říká Na Horce, přivezli sedláci - společníci ze Židněvse a okolí z Bačalek u Domoucnic. Ze židněvse to byl Jan Řezáč z čp. 11 na jehož pozemku mlýn stál. Další společníci byli sukoradští Václav Holob, Jan Petr, Václav Řezáč a Josef Vacek. Z Martinovic to byl sedlák Holeček.
Mlynářem byl Josef Černý z čp. 9 a bydlel ve světničce ve mlýně. Druhým byl Václav Lukeš, který přišel z větřáku ze Studénky u Nové Paky.
V roce 1878 koupil mlýn všetně polí Josef Pazderník z Bítochova. Mlýn byl již dost opotřebovaný a tak ho chtěl odstranil. Společníci byli proti a záležitost skončila u soudu. Pazderník soud vyhrál a mlýn už neprovozoval. Mlynář Lukeš odešel i s rodinou do Ruska, kde bylo hodně větřáků a našel tam uplatnění.
Mlýn se postupně rozpadal a po roce 1907 úplně zanikl.
(lit. V. Šolc, Mlýny na Klentnici a v okolí).
